Vinařství Ampelos
Seděli jsme ve vinici kousek od Vrbovce na Znojemsku s Lukášem Kyliánem ze šlechtitelské stanice a vinařství Ampelos. Seděli jsme tam proto, že jsme letos jako Chuť Moravy z tohoto vinařství vybrali tři vína, která budeme nabízet našim zákazníkům.
Abychom vám přiblížili, kdo za těmito víny stojí, rozhodli jsme se Lukáše osobně vyzpovídat. Martin se ho ptal na vše od historie vinařství, přes filosofii pěstění a výroby vína až po osobnější otázky. Jak se rozhovor povedl, posuďte sami.
Martin: Co přesně máš ve vinařství na starosti? Představ se nám trochu, prosím.
Lukáš: Ve vinařství Ampelos se starám o věci spojené s řízením firmy, mám na starosti i pořizování technologií, pečuji o vinohrady, sklep, zpracování hroznů, lahvování vína. A na konci se starám také o distribuci našich výrobků. Takže částečně jsem zastoupený v celém tom řetězci činností, které naše vinařství provází. Na každém pracovišti mám samozřejmě nějakého spolupracovníka. Dělám vlastně všechno, jen konzumaci našich vín už nechávám na zákaznících.
Martin: Jak jsi se k tomu dostal? K vínu, k vinařství?
Lukáš: Historicky samozřejmě naše rodina byla spjata se zdejší půdou i historií naší stanice. Takže už jako děcko jsem tady pobíhal po vinohradech, motal jsem se kolem vína. Pamatuji se na studiích, kdy než abych se učil, raději jsem byl ve vinohradu. Na studiích jsem si dal od tohoto oboru trochu pauzu, ale hned po nich jsem se zase vrátil do vinic a jsem v Ampelosu téměř od úplného začátku.
Martin: Vy nejste jen obyčejné vinařství, ale jste také šlechtitelská stanice. Co to všechno obnáší?
Lukáš: Pokud jde o naši práci ve vinici, není to jen o tom vypěstovat hrozny, vylisovat a vyrobit víno, ale provádíme tady také několik dalších činností spojených s révou. Ať už je to novošlechtění, což je zjednodušeně řečeno šlechtění nových odrůd. Udržovací šlechtění, kde pracujeme s těmi stávajícími materiály. Máme na starosti také genofond révy vinné České republiky, tedy udržování jakéhosi rezervoáru a konzervace těch genetických zdrojů naší oblasti. Neděláme to ale v žádných laboratořích, ale máme tu fyzickou sbírku různých odrůd vín ve vinicích. Třeba u genofondu máme ve vinicích po patnácti hlavách od každé odrůdy a neustále ji udržujeme, doplňujeme a obnovujeme. Jen pro představu tady máme pře 300 různých odrůd.
Martin: Proč název Ampelos? Co to znamená?
Lukáš: Ampelos je obchodní název, který jsme zvolili pro naše révová vína. Protože my tu máme také šlechtitelskou stanici a chtěli jsme to nějak oddělit. Chtěli jsme se odlišit také od ostatních vinařství, kdy ve spoustě názvů je slovo vin, víno a podobně a to jsme nechtěli. A protože ampelografie je nauka o révě vinné, Ampelos byl člen Dionýsovy družiny, tak padlo na ten obchodní název Ampelos.
Martin: Jak velkou rozlohu vinic spravuje?
Lukáš: Máme tu asi pětapadesát hektarů vinic. Jsou v tom i plochy, kde působí v těch zmíněných oblastech šlechtitelská stanice. Tedy místa, kde se věnujeme udržovacímu šlechtění, novošlechtění, jsou v tom odnožové vinice a samozřejmě ty běžné produkční vinice, které slouží zjednodušeně pro vypěstování hroznů na výrobu vína.
Martin: Vy jste tady v rámci šlechtitelské stanice vyšlechtili i nějaké svoje odrůdy, můžeš nám to nějak přiblížit?
Lukáš: Ano, asi nejznámější odrůdy, které jsou i dostupné na trhu, tak to je odrůda s názvem Veritas, což je kříženec odrůd Ryzlink červený a Bouvierův hrozen. A druhá známější je Vrboska je kříženec odrůd Tramín červený a Čabaňská perla. Vrboska je velmi ranná záležitost, která v je v optimálních podmínkách zraje už v druhé půli srpna a Veritas se sklízí někdy kolem půlky září.
Martin: Myslíš si, že úspěchy, které Moravská vína v posledních letech slaví, souvisí i s mírně se zvedající teplotou tady na Moravě? Nebo je to změnou práce s vínem a přístupem k němu?
Lukáš: Možná je to kombinace obou faktorů, ale více bych přičítal asi práci a fundovanosti našich vinařů, která se neustále zvedá a zlepšuje. Zlepšují se postupy zpracování hroznů ve vinicích, ale také při zpracování a finalizaci toho výrobku. Každý rok je to lepší a lepší. Člověk se pořád učí a i ten obor je vidět, že se výrazně posunuje.
Martin: Kam vy jste se posunuli třeba za posledních deset let? Jaká je vaše filosofie?
Lukáš: Naše filosofie je poměrně jednoduchá. Úplně to nepřeháníme technologicky, nejdeme do žádných ultra moderních metod. My začínáme ve vinohradu a pro nás je základ zdravý vyzrálý hrozen. Jak se tohle povede, tak máme, troufám si říci více než z poloviny vyhráno. Tak se nám velmi zjednodušuje i práce ve sklepě. Je to potom poznat i v tom víně.
Martin: Vaše vína jsou velmi žádaná a účastní se úspěšně spousty soutěží. Co považuješ za váš největší úspěch?
Lukáš: My máme tu metu postavenou trochu jinak. Jedna věc jsou úspěchy v soutěžích. Ale mnohem více nás těší, když se k našim vínům vracejí zákazníci. Takže moje soukromé moto zní: “Není zákazník ten, kdo jednou přijde, ale ten kdo se k nám vrací.” A momentálně nám zákazníci neutíkají, naopak máme to štěstí, že nás ještě doporučují. To je náš největší úspěch. Ale asi největší překvapení pro nás bylo, když jsem vyhráli soutěž Král vín v kolekcích, což je řekněme náročnější disciplína.
Martin: Jakou ty máš nejoblíbenější odrůdu nebo vaše víno?
Lukáš: Mám skupinu oblíbených. Každý ročník je trochu jiný, ale většinou to skončí u veltlínu, ryzlinku a sauvignonu. To jsou pro mě velmi vděčné odrůdy. A pokud jde o modrá nebo červená vína, tak je to neronet a blauburger.
Martin: A u bílých vín preferuješ raději suchá nebo nějaký zbytkový cukr?
Lukáš: Je to podle nálady a situace. Pokud jde o zbytkový cukr jsem univerzál. Preferuji sušší vína, ale nikdy se nebráním zbytkového cukru, když to situace vyžaduje.
Martin: Jaký je tvůj oblíbený nápoj, kromě vína?
Lukáš: Kdo mě zná, ví, že nejsem pivař, přestože pivo mám rád. Ale když nepiju víno tak si rád dám dobrou kávu.
Martin: A už mi zbývá snad je otázka, co máš rád k jídlu?
Lukáš: Tak já jsem ze Znojma takže znojemskou pečeni a vůbec jakékoliv hovězí maso, třeba hovězí líčka mám moc rád.